Zásady plnění a vypouštění paliva, prohlídky – těsnosti, klasifikace netěsností integrálních palivových nádrží. Dodržování bezpečnosti při práci. Druhy používaných leteckých paliv.
Postupy a zásady plnění paliva
Příprava palivové soustavy na zemi, obslužnost letounu se dále skládá z:
- Předepsaná plánovaná údržba – a to v rámci periodických prací, je nutno zejména vypustit usazeniny v palivových nádržích a tělesech filtrů neboli čističů, což je důležité zejména v zimním období kdy hrozí zamrznutí neodkaleného paliva. Dále je potřeba vzdušnící soustavu profouknout stlačeným vzduchem.
- Plnění paliva z cisteren, u nichž musí být filtrační plnící a výdejové zařízení spolu s řádným uzemněním cisterny i letadla. Před plněním se odebírají vzorky paliva na rozbor, zvláštní pozornost je věnovat výskytu vody v palivu. Použitím zvláštních přísad v palivu je možno zvětšit schopnost rozpustnosti vody v palivu.
- Odstraňování závad – kontrolních zařízení jako palivoměrů, spotřeboměrů a signalizátorů tlaku. Za letu je potřeba provést kontrolu automatiky vyprazdňování nádrží, spolehlivost práce palivových čerpadel a těsnost celku.
Plnění palivem je možné třemi různými způsoby – spádovým neboli gravitačním, tlakovým a plnícím ráhnem za letu.
Gravitační plnění
U letounu L-159 jsou plnící hrdla umístěna v horní části trupu za pilotním kokpitem a na přídavných okrajových nádržích na koncích křídel. Podvěsné nádrže se plní pouze gravitačně. Plnícím hrdlem 2. palivové nádrže je možné spádově naplnit všechny trupové nádrže.
U letadla Boeing 737 lze plnit palivo otvory v křídlech asi na úrovni druhé sekce slotů, však není možné doplnit na celkovou kapacitu nádrží.
Zásady při gravitačním plnění paliva
- nutnost provést kontrolu příslušného paliva podle původního listu
- prověřit čistotu paliva – provádí se odebráním vzorku, na kterém se měří procento vody a nečistot
- prověřit přípojky – zda nejsou poškozené nebo znečištěné
- uzemnit – uzemňuje se letadlo i cisterna
- kontrola – zda jsou odpojeny veškeré elektrické přístroje, kromě palivoměru
- protipožární prostředky – zajistit snadnou dostupnost v případě požáru
- očistit hrdlo a okolí plnícího hrdla – otřít případné nečistoty a mastnotu
- vyjmout uzávěr plnícího hrdla a ukostřit plnící pistoli
- kontrola hladiny – kontrolujeme hladinu přes hrdlo a současně kontrolujeme hladinu paliva podle palivoměru
- po naplnění vše uvést do původního stavu
- doporučuje se kolem hrdla nádrže rozprostřít hadr, který případné ukápnuté palivo nasaje a letoun zůstane čistý
Tlakové plnění
Na letounu L-159 je tlakové plnění centrálního typu. Plnící hrdlo je před křídlem na levé spodní straně trupu a umožňuje současně plnit trupové i okrajové nádrže. Při plnění dochází ke 3-5% ztrátě celkového objemu paliva v nádržích v důsledku automatického přerušení dodávky paliva z hlediska bezpečnosti.
Boeing 737 má též centrální plnění umístěné pod náběžnou hranou pravého křídla vně motoru se zabudovanými palivoměry na centrálním panelu. Plnící tlak paliva s maximální hodnotou 0,38 MPa nebo 55 psi potřebuje střídavou síť 115V a stejnosměrnou síť 28V, napájené z pozemního zdroje, baterie nebo APU.
Prohlídky a těsnosti
- Při velkých prohlídkách se zaměřujeme na prověrku těsnosti celé soustavy včetně práce motorů, stav a upevnění potrubí agregátů a ukostření.
- Kontrola těsností palivových nádrží, jak integrálních, přídavných tak i pryžových trupových.
- Je pět druhů netěsností integrálních palivových nádrží, které klasifikujeme dle průměru vlhkého povrchu projevující se během 1 hodiny na pečlivě, do sucha otřeném povrchu. Netěsnosti se projevují jako:
- Zapocování – maximální průměr skvrny je 50mm, projevuje se bez kapek
- Prolínání – průměr skvrny je větší než 50mm ale menší než 150mm, projevuje se bez kapek
- Silné prolínání – skvrna v průměru větší než 150mm, však stále bez kapek
- Tečení – kapání rychlostí přibližně 10 kapek za minutu
- Silné tečení – kapání rychlostí větší než 10 kapek za sekundu
- Tryskání – to je tak když ti třeba nádrž bouchne nebo do ní uděláš díru, poznáš to hned, po přiblížení se k nádrži jseš v tu ránu zasranej od leteckého petroleje a ani nemrkneš. Příčinou může být blbost leteckého mechanika, vada materiálu nebo špatný výrobní proces
Bezpečnost při práci plnění paliva
- Je zakázáno současně plnit palivo a kyslíkovou soustavu či provádět jiné plnící montážní práce a manipulaci jako např. nakládání
- Je zakázáno užívat otevřených světel a ohňů, ohřátých předmětů a kouřit během fáze plnění
- Nutno provést vzorkovou kontrolu paliva – provádí se ve zkumavce, fialovým indikátorem hypermanganu.
- Nutnost zajistit protipožární ochranu – otevřít požární kohouty a přistavit hasící prostředky
- Minimální vzdálenost cisterny smí být 5 metrů od letounu
- Nutnost provést uzemnění mezi letounem a cisternou. Letoun se kostří pružinovou svěrkou nasazenou na válcovou část zámku hlavního podvozku. Kostří se i plnící pistoli
- Vypouštění paliva se nesmí provádět na dílnách ani v hangárech
- Nesmí se spouštět motory a zapojovat elektrická a rádiová zařízení
- Zákaz plnění za bouřky a špatného počasí
Vypouštění paliva
- Palivo se zpravidla vypouští za letu, a to pouze u typů letadel, které jsou k tomu uzpůsobeny
- Palivo se nesmí vypouštět na dílnách ani v hangárech, jinak pro něj platí podobné bezpečnostní opatření jako u plnění.
Vlastním spádem – pomocí kohoutu, který je řízen dálkově z kabiny – v praxi je to za letu
Pomocí čerpadel – do přistavené cisterny nebo nádrže – pozemní vypouštění
Používané druhy leteckého paliva
Používané palivo v letectví je letecký benzin a petrolej neboli kerosin, veškerá označení jsou obchodní názvy.
Paliva pro L-159:
- JP-4 – standardní palivo pro motor F124-GA-100 podle normy MIL-T-5624
- JP-5 – palivo podle normy MIL-T-5624
- JP-5 – palivo podle normy MIL-T-5624
- Jet A, Jet B – podle normy ASTM-D-1655
- Jet A-1
Jiná paliva:
- T-1 – pro letouny Mig-15, Su-22, Mig-23, Su-25, Mig-29
- TS-1 – pro letouny Su-22, Mig-23, Su-25, Mig-29
- LRX-52 – pro letoun Mig-15
- PL-4 – pro letouny Mig-15, Su-25, L-39
- PL-6 – pro letouny Mig-21, Mig-23, Su-25, L-39
- PL-6 s přísadou antioxidantu IONOL – pro letoun Su-22
- RT – pro letouny Mig-23, Su-25, Mig-29
- PL-G – pro letoun Mig-29
3 Comments
Neuveden
12.1.2025
U civilního letadla Boeing 737-800 je možné vypustit palivo za letu, avšak pouze za specifických podmínek a obvykle v nouzových situacích. Tento proces, známý jako „fuel dumping“, se používá k redukci hmotnosti letadla před přistáním, zejména pokud je letadlo plně natankováno a musí přistát dříve, než bylo plánováno.
Vypouštění paliva se provádí většinou v případě nouze, kdy je nutné co nejrychleji přistát. Například po vzletu může být potřeba snížit hmotnost letadla, aby splnilo maximální přistávací hmotnost. Letadlo musí být ve výšce minimálně 1850 metrů nad zemí při vypouštění paliva. Tento požadavek zajišťuje, že palivo bude rozptýleno do atmosféry a minimalizuje se dopad na životní prostředí. Piloti musí informovat příslušné stanoviště řízení letového provozu o začátku, konci a důvodu vypouštění paliva. Tato komunikace je klíčová pro zajištění bezpečnosti ostatních letadel v oblasti.
Boeing 737-800 nemá standardně vybavení pro vypouštění paliva jako některá větší dálková letadla, což znamená, že jeho schopnost provádět tento úkon může být omezená. U větších letadel, jako jsou Boeing 777 nebo Airbus A380, je systém pro vypouštění paliva běžně instalován.
Zatímco teoreticky je možné vypustit palivo z Boeingu 737-800 za letu, v praxi se to děje velmi zřídka a pouze v naléhavých situacích. Většina menších letadel pro krátké a střední tratě obvykle nemá systém pro vypouštění paliva a může přistát s plnou nádrží bez nutnosti tohoto úkonu.
Jan Ilic
3.9.2023
Jan Ilic 28.8.2023
Dobrý den, mám dotaz. Lze vypustit letecký benzín u civilního letadla Boeing 737-800 za letu. Děkuji za odpověď a přeji pěkný den
Jan Ilic
Jan Ilic
28.8.2023
Dobrý den, mám dotaz. Lze vypustit letecký benzín u civilního letadla Boeing 737-800 za letu. Děkuji za odpověď a přeji pěkný den
Jan Ilic
Write a comment: